domů | naše služby | menu | články | o nás
                        fotogalerie | kontakt | odkazy
k

Vegetariánství

Většina vegetariánů jsou lidé, kteří chápou, že chceme-li přispět k mírumilovnější společnosti, musíme nejprve vyřešit problém násilí ve svých vlastních srdcích. Není tedy překvapující, že se tisíce lidí ve všech společenských postaveních stávají ve svém hledání pravdy vegetariány.

Vegetariánství je základním krokem k lepší společnosti a lidé, kteří si naleznou čas, aby zvážili jeho výhody, se octnou ve společnosti takových myslitelů, jako byli Pythagoras, Sokrates, Platón, Leonardo da Vinci, Isaac Newton, Voltaire, Jean Jacques Rousseau, Percy Bysshe Shelley, Henry David Thoreau, Lev Nikolajevič Tolstoj, George Bernard Shaw, Rabíndranáth Thákur, Mahátma Gándhí, Albert Schweitzer a Albert Einstein.

Může vegetariánská strava zlepšit nebo navrátit zdraví? Může ochránit před určitými nemocemi? Zastánci vegetariánství říkají svá ano již po mnoho let, i když donedávna je v tom moderní věda příliš nepodporovala. Zdravotníci začínají nyní pohlížet na vegetariánství jinak, neboť současné lékařské výzkumy potvrzují očividné souvislosti mezi konzumací masa a nemocemi jakými jsou ischemická choroba srdeční, rakovina a další. Studie posledních dvaceti let jasně potvrzují souvislost mezi pojídáním masa a rakovinou tlustého střeva, konečníku, prsu a dělohy. Tyto druhy rakoviny jsou vzácné mezi těmi, kteří maso jedí málo nebo vůbec, jako adventisté, Japonci a Indové.

Ale moment! Nebyly snad lidské bytosti stvořeny pro požívání masa? Cožpak nepotřebujeme živočišné bílkoviny? Odpověď na obě tyto otázky zní: ne. Ačkoliv někteří historikové a antropologové tvrdí, že člověk je z historického hlediska všežravec, naše anatomická stavba těla - zuby, zažívací systém - upřednostňuje nemasitou stravu. Americká společnost pro výživu poznamenává, že "většina lidstva se v historii vždy živila vegetariánskou nebo téměř vegetariánskou stravou". A převážná většina lidí na světě tak žije i nadále. I v těch nejprůmyslovějších zemích se ještě před sto lety maso jedlo opravdu velice málo. Všechno začalo až s mrazícími boxy a konzumní společností 20. století. Ani v našem století se ale lidské tělo pojídání masa nepřizpůsobilo a nepřizpůsobí.

Až donedávna si lidé zabývající se výživou mysleli, že pouze maso, ryby, vejce a mléčné produkty dávají úplnou bílkovinovou skladbu (obsahující osm tzv. esenciálních aminokyselin, které si tělo nedokáže vytvořit) a že všechny rostlinné bílkoviny nejsou plnohodnotné (postrádají jednu nebo více těchto aminokyselin). Výzkumy švédského institutu Karolinska a německého institutu Maxe Plancka však ukázaly, že jestliže jíte dostatek pestré rostlinné stravy, pak je téměř vyloučeno, že by váš organismus dostával málo bílkovin.

Ekonomika

Maso poslouží k nasycení pouze několika na úkor mnoha jiných. Obilím, které by mohlo uživit mnoho lidí, se vykrmuje dobytek na porážku. Podle informací sestavených ministerstvem zemědělství jde více než 90 procent všech obilovin vyprodukovaných obilovin na výkrm zvířat, který skončí na jídelních stolech - hlavně krav, prasat a kuřat. Ve Již samotné zkrmování obilí jako prostředku k produkci masa je neuvěřitelně nákladné. Čísla amerického ministerstva zemědělství říkají, že za každých 16 kg obilí, sloužících k výkrmu dobytka, získáme nazpět pouze 1 kg masa. Krom toho je k výrobě 1 kg masa spotřebováno cca 6 000 litrů pitné vody. Vyspělé státy ale takto plýtvají nejen svým vlastním obilím, ale dovážejí také rostlinné krmivo bohaté na bílkoviny z chudých zemí. Dr. Georg Borgstrom, autorita v geografii potravin, odhaduje, že celá třetina úrody podzemnice olejné v Africe končí v žaludcích dobytka a drůbeže v západní Evropě.

Ekologie

Jinou daní, kterou platíme za pojídání masa, je zhoršování životního prostředí. Silně kontaminované vody z jatek a výkrmen vážně znečišťují potoky a řeky. Rychle vychází najevo, že vodní zdroje jsou nejen znečišťovány, ale také zbytečně vyčerpávány díky masnému průmyslu. Georg Borgstrom ve své studii říká, že živočišná výroba je příčinou desetkrát většího znečištění než obydlené oblasti a způsobuje třikrát větší znečištění než průmysl. Uvážíme-li to všechno, je těžké si představit někoho, kdo by se po výše uvedených skutečnostech nestal vegetariánem.

Etika

Pro většinu lidí jsou etické důvody pro vegetariánství nejdůležitější ze všech. Etickým počátkem vegetariánství je poznání, že i ostatní tvorové cítí a že jejich pocity jsou podobné našim. Tak si člověk uvědomuje, že svým jednáním už nechce způsobovat bolest ostatním. Mnoho lidí je v současnosti ukolébáno pocitem sebeuspokojení s přesvědčením, že zvířata jsou nyní porážena, humánním způsobem, a tak odmítají všechny morální argumenty proti pojídání masa. Skutečná fakta o životě a smrti nevinných zvířat však hovoří sama za sebe. Mnoho lidí by se bezpochyby stalo okamžitě vegetariány, kdyby navštívili jatka. Pro všechny, kteří jedí maso, by takové exkurze měly být povinné.

Pythagoras, známý svými objevy v geometrii a matematice, řekl: "Ó, moji bratři, neposkvrňujte si svá těla hříšnými pokrmy. Máme obilí, máme jablka ohýbající větve svojí vahou a hrozny nalévající se na révách. Jsou zde lahodně vonící byliny a zeleniny, které můžeme vařit a zjemnit na ohni, a ani nám není odpíráno mléko nebo mateřídouškou vonící med. Země poskytuje štědře bohatství potravin a nabízí nám hostiny i bez krveprolití; pouze zvířata uspokojují svůj hlad masem, a dokonce ani ne všechna, protože koně, dobytek a ovce žijí z trávy." Lev Nikolajevič Tolstoj upozornil, že "pokud jsou naše těla živými hrobkami zabitých zvířat, jak můžeme očekávat, že na Zemi zavládne mír?" Máme strach ze zbraní, bomb a raket, ale můžeme zavírat oči před bolestí a strachem, který my sami přinášíme tím, že každý rok vraždíme 1,6 miliardy savců a 22,5 miliardy drůbeže? Počet zabitých ryb stoupá každým rokem do biliónů.

Náboženství

Všechna důležitá písma člověku přikazují, aby žil bez zbytečného zabíjení. Starý Zákon říká: "Nezabiješ". Toto se bohužel mylně vykládá pouze jako odkaz na vraždu. Ale původní hebrejština zní: lo tirtzach, což v doslovném překladu znamená "nezabiješ". Úplný hebrejsko-anglický slovník Dr. Reubena Alcalayho říká, že slovo tirtzach, zejména v klasickém hebrejském užití, se vztahuje na "jakýkoliv druh zabíjení" a nikoliv nezbytně jen na vraždu člověka. V knize Genesis (1,29) nalézáme, jak Bůh samotný prohlašuje: "Dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm." I v dalších knihách Bible velcí prorokové pojídání masa odsuzují. Pro mnoho křesťanů je hlavním kamenem úrazu víra, že Kristus jedl maso a dále mnoho odkazů na pojídání masa v Novém Zákoně. Studium původních řeckých rukopisů však ukazuje, že slova dnes přeložená jako "maso" jsou trophe, brome, a jiná slova, která jednoduše znamenají "potrava" nebo "jedení" v nejširším slova smyslu. Například v přeloženém Evangeliu sv. Lukáše (8,55) čteme, že Ježíš vzkřísil ženu ze smrti a "nařídil, aby jí dali maso". Původní řecké slovo, překládané jako "maso" je phago, což znamená pouze "jíst". Řecký výraz pro "maso" je kreas a nikdy se nepoužívá ve spojení s Kristem. Nikde v Novém Zákoně neexistuje žádný přímý důkaz, že by Ježíš jedl maso. Pán Buddha je známý zvláště svým kázáním proti zabíjení zvířat. Ustanovil nenásilí (ahimsá) a vegetariánství jako základní krok na cestě k seberealizaci . Nenásilí jako etický základ vegetariánství zdůrazňují také védská písma Indie. Každá živá bytost má duši. V Bhagavad-gítě Kršna popisuje duši jako zdroj vědomí a jako aktivní princip, který oživuje tělo každé živé bytosti. Podle Véd přechází duše evolučním vývojem z těl nižších životních druhů do vyšších, až dosáhne těla lidského. Pouze v lidské podobě potom duše může obrátit své vědomí k Bohu a v okamžiku smrti může být přemístěna zpátky do duchovního světa. Šríla Prabhupáda ve svých výkladech ke Šrímad-Bhágavatamu říká: "Všechny živé bytosti musí naplnit určitou dobu, po kterou jsou uvězněny v určitém druhu hmotného těla. Musí završit dobu vymezenou k životu v příslušném těle a teprve potom se mohou povýšit do jiného těla. Zabíjení zvířat nebo jakékoliv jiné živé bytosti pouze zabraňuje tomuto procesu, neboť nezavršili dobu určenou pro uvěznění v určitém těle. Nikdo by proto neměl zabíjet těla pro svůj smyslový požitek, protože tím se zaplétá do hříšné činnosti. Krátce, zabití zvířete přerušuje jeho evoluci živočišnými druhy a ten, kdo zabíjí, bude neustále trpět následky za takové hříšné jednání."

V Bhagavad-gítě (5.18) Kršna vysvětluje, že duchovní dokonalost začíná tehdy, když člověk dokáže vidět, že jsou si všechny živé bytosti rovny: "Díky správnému poznání spatřují moudří v učeném a pokorném bráhmanu, krávě, slonu, psu a pojídači psů jedno a totéž." Kršna nás také poučuje, abychom přijali zásady duchovního vegetariánství, když říká: "S láskou a oddaností Mi nabídni ovoce, květinu, lístek nebo vodu a Já to přijmu."

Karma

Sanskrtské slovo karma znamená "čin", nebo přesněji jakékoliv hmotné jednání, které přináší následek, poutající nás k hmotnému světu. Ačkoliv je představa karmy všeobecně spojována s východní filozofií, také mnoho lidí na Západě začíná chápat, že karma je přírodním zákonem, podobně jako zákon gravitace, a nelze se mu vyhnout. Za každou akci existuje reakce. Jestliže způsobujeme bolest a utrpení jiným živým tvorům, musíme podle zákona karmy následně snášet bolest a utrpení jak individuálně, tak kolektivně. Když lidé jedí maso, tvrdí, že oni zvířata nezabíjejí. Když ale toto maso v obchodě kupují, platí vlastně někoho jiného, aby za ně zabíjel a všichni si tak přivolávají následky karmy. Může to být snad něco jiného než pokrytectví, demonstrovat za mír a potom jít ke stánku na párek nebo domů na grilovaný biftek? Je to stejná faleš, jakou zavrhuje George Bernard Shaw: "Neděli za nedělí o světlo snažně prosíme, aby nám kročeje vedlo cestou, jíž kráčíme; až po krk už máme válek, dále bojovat nechceme, přitom však mrtvolou za mrtvolou rádi se nacpeme!"

Jak říká Šríla Prabhupáda ve svých výkladech Bhagavad-gíty: "Ti, kdo zabíjejí zvířata a způsobují jim zbytečnou bolest - jako třeba lidé na jatkách - budou stejným způsobem zabiti v příštím životě a i v mnoha dalších, které přijdou... V židovsko-křesťanských písmech se jasně uvádí "Nezabiješ". Nicméně i náboženští vůdcové, kteří se vymlouvají všemi možnými způsoby, se oddávají zabíjení zvířat a přitom se snaží vypadat jako svatí lidé. Tato fraška a přetvářka způsobuje v lidské společnosti ohromné katastrofy, jako třeba velké války, kdy spousty lidí jdou na bitevní pole a zabíjejí jeden druhého. Nyní objevili atomovou bombu, která jednoduše čeká na použití a hromadné zničení." Takové jsou účinky karmy.

Ti, kdo chápou zákony karmy, vědí, že mír nepřinesou smlouvy a mírové pochody, ale vzdělávací kampaň o důsledcích vraždění nevinných zvířat (a nenarozených dětí). Pouze to může postupně zabránit narůstání špatné karmy. K vyřešení světových problémů je potřeba lidí s čistým vědomím, kteří vidí, že pravý problém je duchovní. Hříšní lidé budou vždy existovat, avšak neměli by zastávat pozice vůdců.

Jednou z nejběžnějších námitek proti vegetariánství je to, že i vegetariáni musí zabíjet rostliny, což je také násilí. Jako odpověď lze poznamenat, že vegetariánská jídla jako zralé ovoce a mnohé zeleniny, oříšky, obiloviny a mléko nevyžadují žádné zabíjení. Avšak i v případech, kdy se rostlině odejme život, je způsobená bolest mnohokrát menší než při zabití zvířete, a již vůbec ji nelze srovnat s utrpením zvířat, která jsou po celý svůj život chována na porážku. Rostliny mají mnohem méně vyvinuté vědomí a stojí ve vývojovém žebříčku mnohem níže.

Více než vegetariánství

Nad zájmy zdraví, ekonomiky, etiky, náboženství a dokonce i karmy má vegetariánství vyšší, duchovní rozměr, který nám může pomoci vyvinout přirozené vědomí a lásku k Bohu. Šríla Prabhupáda nám ve svých výkladech ke Šrímad-Bhágavatamu říká: "Člověk je určen k seberealizaci, a proto by neměl jíst nic, co nebylo nejprve nabídnuto Pánu. Pán přijímá od svého oddaného jídlo připravené ze zeleniny, ovoce, mléčných produktů a obilovin. Mohou Mu být obětována různá jídla a když je Pán přijme, oddaný je může jíst jako prasádam, čímž se postupně odstraní veškeré utrpení v zápase o existenci."

Kršna sám potvrdil duchovní podstatu prasádam, když se před více než pěti sty lety zjevil na tomto světě jako Šrí Čaitanja Maháprabhu: "Každý z vás to již jedl někdy před tím, avšak nyní tytéž suroviny a přísady dostaly mimořádnou chuť a neobyčejnou vůni. Jenom je ochutnejte a uvidíte ten rozdíl. Samotná vůně těší mysl, o chuti ani nemluvě, a dává nám zapomenout na všechny ostatní rozkoše. To proto, že se jich dotkl transcendentální nektar Kršnových rtů a prostoupil je všemi Kršnovými vlastnostmi."

Obětované jídlo, tradičně nazývané prasádam, "Boží milost", nepřináší jen zdravý život vegetariána, ale také realizaci Boha. Není pouhým jídlem pro hladovějící masy, ale také duchovní potravou pro každého. Když Kršna přijímá obětování, vkládá do obětovaného jídla svou vlastní Božskou přirozenost. Prasádam se proto neliší od Kršny samotného. Ze soucitu k uvězněným duším v tomto hmotném světě přichází Kršna v podobě prasádam, abychom Ho mohli poznat pouhým jedením.

Prasádam vyživuje tělo duchovně. Přijímáním prasádam se nejenom ničí následky minulých hříšných činností, ale tělo se také stává imunní vůči hmotnému znečištění. Jako nás očkovací látka může ochránit před epidemií, jedení prasádam nás ochraňuje před iluzí a vlivy hmotného pojetí života. Proto člověk, který jí pouze jídlo obětované Kršnovi, může zrušit všechny reakce za své minulé hmotné činnosti a snadno dělat pokroky v seberealizaci. Protože nás Kršna osvobozuje od následků karmy neboli od materiálních činností, můžeme lehce překonat iluzi a oddaně Mu sloužit. Člověk, který jedná bez karmických následků, může své vědomí spojit s Božím a být si neustále vědom Jeho osobní přítomnosti. To je skutečný prospěch, který přináší prasádam.

Ten, kdo jí prasádam, prokazuje ve skutečnosti oddanou službu Pánu a zajisté se mu dostane Pánova požehnání. Šríla Prabhupáda často říkal, že i jediným ochutnáním prasádam můžeme uniknout z koloběhu rození a smrtí, a že i nejhříšnější osoba se může stát svatou tím, že bude přijímat pouze prasádam. Védská písma se zmiňují o mnoha lidech, jejichž životy se změnily díky prasádam, a kterýkoliv oddaný Kršny potvrdí duchovní sílu prasádam a to, jaký účinek mělo na jeho život.

Nejvyšší dokonalostí vegetariánské stravy je jíst výhradně prasádam. Holubi a opice jsou konec konců také vegetariáni, takže samotná proměna ve vegetariána není ještě tím nejvyšším. Védy nás informují, že smyslem lidského života je probudit v duši její původní vztah k Bohu. Když přes vegetariánskou stravu dospějeme k přijímání prasádam, tehdy nám naše stravování může pomoci k dosažení tohoto cíle.